Už nás to letní počasí fakt nebavilo. Samé trička, samé kraťasy, už čtyři měsíce pořád to samé. A tak jsme si řekli, že na adaptační pobyt vyrazíme za pořádnou arktickou zimou. Čekala nás sice dlouhá cesta na sever, protože kde si chcete u nás v polovině října opatřit sníh, ale my jsme se rozhodli jít do toho.
Už při příjezdu na místo pobytu nás vítaly sněhové vločky, které se vytrvale snášely k zemi celé tři dny a vytvořily krásnou třiceticentimetrovou peřinu, která byla jako stvořená pro sněhové bitvy, stavění sněhuláků a koulovačky. A když už jsme byli úplně mokří, sešli jsme se v chatě, kde ze svých zásob vytahoval jednu hru za druhou neunávaný pan učitel Mandys. U některých jsme se pořádně zasmáli, u některých jsme se jako třída víc poznali. Byly to pěkné tři dny, které nám přinesly hodně nových zážitků s novými, teď už vlastně starými známými spolužáky.
P.S. Dobře, nebyli jsme nikde v Arktidě, ale na Cikháji. Ale poznali byste to?