V minulém týdnu skupina deváťáků a osmáků vyrazila na pražské letiště Ruzyně. Ranní počasí nám ukazovalo svoji horší tvář, takže byly důvodné obavy, že z letadel neuvidíme téměř nic a budeme se muset spokojit se zvuky motorů. Naštěstí po cestě vykouklo sluníčko a na Ruzyni nás vítala modrá obloha.
Naše exkurze začínala v letištní hale staré Ruzyně a my se tak mohli na chvíli cítit jako významné celebrity, protože právě sem přilétají a odtud odlétají významné státní návštěvy, sportovci vyrážející za úspěchem a vracející se s medailí na krku nebo lidé, kteří zde mají „ustájené“ své vlastní letadlo. Abychom se mohli podívat dál, museli jsme projít odbavením. Někteří z nás ještě nikdy neletěli, a tak zde začali sbírat první zkušenosti. Při odbavení to totiž musí za normálních okolností „odsejpat“. Mnozí si tak jistě dobře zapamatovali, že není dobré přijít k odbavení s prstýnky a řetízky, které nejdou rychle sundat. A to nebylo nic proti těm, kteří neprošli bezpečnostním rámem kvůli botám a ocvočkovaným kalhotám (boty se sundaly, kalhoty zůstaly :-)).
Autobusem jsme pak projížděli po celém letišti, viděli nakládání a vykládání zavazadel (i když by se spíš dalo říct vhazování a vyhazování) a především několik startů a přistávání letadel, které dosedaly jen pár desítek metrů od nás.
Zůstalo ale jen u toho dívání, letenky jsme neměli. Nasáli jsme alespoň vůni dálek, kterými je každé letiště prostoupeno.