„Cesta je vlastně dobrodružná pouť člověka za poznáním. Uskutečňujeme ji nejdříve v představách, potom ve skutečnosti a nakonec ve vzpomínkách.“
Náš cíl – Andrlův chlum – nebyl až tak důležitý, jako cesta k němu, protože ta byla opravdu nezapomenutelná. Každé dítě si přeje zažít nějaké dobrodružství, tak jako hrdinové v knihách Foglara nebo Verna, či se chce stát Robinsonem a prožít „Dva roky prázdnin“. Avšak někdy jen stačí dodat si odvahy, přeskočit plot a rázem se ocitnete na cestě do tajemné zahrady. A dobrodružství začíná.
První částí výletu nás provázelo duchovní poselství křížové cesty. Zde děti ukázaly svou výbornou paměť, když si vybavovaly názvy všech 14-ti vyobrazení v kapličkách. Na záhadném místě u Poustevníkovy studánky zase uměly probudit svou fantazii. Statečnost pak ukázaly v 35-ti metrové výšce rozhledny, kde byl výhled jako na dlani od Krkonoš až po Jeseníky. Hravosti se děti učit nemusí, ta jim je vrozená – a stačí k tomu třeba (ne)obyčejný kolotoč. Vynalézavost zase prokázaly u smírčího kříže zabitého řezníka „U zabitého“. Krásná lesní cesta „po zelené“ nás vyzvala k popovídání si a k rozjímání, ze kterého nás částečně vytrhly dešťové kapičky (štěstí?). Na kraji lesa se otevřel výhled do údolí a my jsme z lesů scházeli zpět do civilizace. Někteří se rozběhli z kopečka velkou rychlostí, jiní váleli sudy a ostatní se kochali pohledem na okolní malebnou krajinu a pasoucí se koně u cesty.
Byl to báječně strávený den – jeden z nejdelších v tomto roce – plný pohody, dětského švitoření a nespoutanosti.
„Každý den zažít něco krásného, abychom na to mohli později vzpomínat.“
Jitka Strnadová
-
Na kopec jsme stoupali kolem staré křížové cesty. -
Poustevníkova studánka -
Společné foto na Andrlově chlumu
-
Občerstvení v chatě Hvězda na Andrlově chlumu -
Z rozhledny na Andrlově chlumu -
Co je napsáno na smírčím kříži „U zabitého“?
-
I na pláštěnky došlo – jako na každém (nešizeném) výletě. -
Na závěr odměna – druhý daleký výhled. -
Pár metrů od zastávky v Dlouhé Třebové
