ZŠ Pardubice - Studánka - Snow White/ O Sněhurce

Bylo nebylo. Za devatero horami a devatero řekami se v království narodila králi a královně krásná holčička, která měla černé vlasy jako havran a pleť bílou jako sníh. Bohužel její maminka musela na onen svět odejít, a král se ze žalu rozhodl novou ženu najít. Nenašel však dobře, nová královna byla velmi zlá a zákeřná, i ke zrcadlu promlouvala a neustále se ho ptala, jestli je ona v království nejkrásnější. Bylo tomu tak, jen do doby, než Sněhurka vyrostla a zkrásněla. To bylo mnoho na královnu a povolala svého poddaného lovce a přikázala mu Sněhurku v lese zabít. Lovec měl ale srdce ze zlata a nechal Sněhurku jít. A tak Sněhurka bloudila v hlubokém lese, až najednou spatřila malý domeček sedmi trpaslíků. Trpaslíci nadšeně Sněhurku mezi sebe přijali a Sněhurka jim pomáhala a starala se o ně. Vše se zdálo být dokonalé, až do jednoho dne, kdy se zlá královna dozvěděla, že Sněhurka naživu pořád je. A jelikož byla čarodějnice, otrávila sladké jablíčko, převlékla se za stařenku a vydala se do lesa za nic netušící Sněhurkou. Ta samozřejmě nepoznala, že ta nebohá stařenka byla její macecha a vzala si od ní jablíčko. Jakmile se do něj zakousla, v tu chvíli zemřela. Trpaslíci ji oplakávali a oplakávali. Jejich pláč zaslechl princ a běžel se podívat, co se stalo. Srdce mu poskočilo, jakmile ji uviděl. Rozhodl se její tělo vzít do svého zámku, kde ji chtěl společně s trpaslíky oplakávat na věky věků. Během cesty na zámek došlo však k zázraku, Sněhurka se probrala a prince za svého muže pojala. Byla svatba veliká, všichni se veselili, jen zlá královna žárlivostí praskla. A pokud nezemřeli, žije Sněhurka s princem na zámku do dnes.

Tak přesně tohle se odehrávalo během června v učebně angličtiny. Žáci 7.B pro své mladší spolužáky z 1. stupně hráli pohádku O Sněhurce, a to celou v angličtině. Odehráli neuvěřitelných sedm představení a mladší spolužáci je odměnili bouřlivým potleskem.

A mně nezbývá než jim poděkovat. Děkuji moc celé své skupince za ohromný kus práce, a že do toho šli. Opět jste dokázali, že se ničeho nezaleknete.  A také mockrát děkuji skvělému publiku a už teď se těšíme, až vám opět nějakou pohádku zahrajeme.

Zazvonil zvonec a pohádky je konec.