ZŠ Pardubice - Studánka - Nevšední výlet 7.B: nejen příroda, ale i věda a technika

Cílem našeho letošního závěrečného putování byl Liberec. První výzvu představovala hned cesta vlakem, který měl výluku mezi Železným Brodem a Turnovem. V náhradních autobusech jsme byli namačkaní doslova jako sardinky. Odměnou nám posléze byl dostatek prostoru v liberecké zoo. Prošli jsme se kolem klecí a výběhů, zastavili se v pavilonech. Trochu poprchávalo, když jsme se vydali směrem k ubytování. To bylo pro nás neznámé a originální: vysokoškolské koleje Harcov. Kdo ví, zda se sem někdo nevrátí na studia... Navečeřeli jsme se v menze a podnikli jsme procházku ke zdejší rozhledně. Vymysleli jsme šest řetězovek a volno v buňkách jsme si užili už každý po svém. Před desátou hodinou jsme se rozešli do svých pokojů a snažili se načerpat nové síly na zítřejší den.

Na čtvrtek byl naplánovaný celodenní výlet na Ještěd s následnou hřebenovkou a sestupem do Jeřmanic. Počasí nám přálo, sluníčko nás doprovázelo skoro celý den, jen na vrcholku Ještědu panovaly mlha a silný vítr. Po večeři jsme si oprášili texty k našemu divadelnímu představení a užili si chvíle zaslouženého odpočinku.

A jak již jsme zvyklí, ani třetí den nebyla nuda. Po snídani jsme vyrazili do moderního vědecko-zábavního centra IQLandia. Absolvovali jsme napínavou hru Únik z rostlinné buňky. Spolupracovali jsme ve skupinách a osvěžili si vědomosti z přírodopisu i laboratorní dovednosti. Pak jsme se vydali do expozice. Vyzkoušeli jsme si mnoho exponátů v několika patrech, zbyl čas i na občerstvení. Hlady už jsme šilhali. Cesta domů, ačkoli byla vlastně stejně dlouhá jako ta z Pardubic do Liberce, nám rychle utekla.

Často se říká, že dnešní škola neučí děti nic do života, že je to jen samé biflování. Náš letošní výlet rozhodně prakticky zaměřený byl. Od A až do Z. Co všechno jsme dokázali?

• Byli jsme na nádraží včas.
• Cestovali jsme vlakem, autobusem, MHD a vždycky jsme vystoupili včas.
• Zvládli jsme výluku i s těžkými zavazadly.
• Neztratili jsme rozdané jízdenky.
• Spolupracovali jsme, byli jsme jeden tým.
• Dohodli jsme se, snažili jsme se dodržovat pravidla.
• Udrželi jsme nervy na uzdě, když to zrovna nešlo podle plánu.
• Z rostlinné buňky jsme nakonec všichni unikli.
• Trochu jsme zmokli, ale nejsme přece z cukru.
• Zopakovali jsme si několik lekcí slušného chování.

My, 7.B, se určitě hned tak neztratíme A o překonávání překážek teď zase víme o trochu víc. Těšíme se na další dobrodružství ve školním roce 2025/2026.

Lucie Kovářová, Zuzana Virtová a nejstatečnější třída 7.B