ZŠ Pardubice - Studánka - Andělé určitě existují

Andělé určitě existují

20. prosince 2011, 21:34 Mgr. Jaroslava Oplatková

ANDĚLÉ  URČITĚ  EXISTUJÍ

            Nevěříte? Tak to by jste se měli zajít podívat do prvních tříd. Ale musíte tam jít potichu a nenápadně. Díky jedné malé holčičce a její mamince jsem se tam jakoby náhodou dostala i já.

            Všechny děti z prvních tříd se sešly na chodbě se svými učiteli a asistenty. Nejdříve jsem nechápala, oč tu běží, a meditovala nad účelem čtyř šňůrek, zavěšených vysoko nad hlavami našich ratolestí. Poté pan učitel začal předčítat veršovanou pohádku a paní učitelka  zvedla krásného, dětmi vymalovaného papírového andílka do výše. Když byla pohádka u konce, doletěl papírový anděl až do nebe ke svým ostatním papírovým přátelům. Jeden den, jeden andělíček. Ale co to? Po víkendu budou přeci pohádky dvě. Tak se dozvídám ještě o andělovi jménem Ben, jehož povoláním bylo pomáhat lidem v nouzi. Jak ustaranou měl ten anděl tvář a jak šťastný nakonec byl, když se mu podařilo lidi posunout někam dál, až k vzájemné pomoci. I tento anděl odletěl nakonec do svého nebe, kde na té nebeské šňůrce bude sedět až do Vánoc a připomínat dětem, že pomoc druhým přináší nepředstavitelné štěstí.

            Nemám ve zvyku psát články, nemám ani ve zvyku mít na veřejnosti slzu v oku. Nejspíš je to tím, že budou Vánoce, nebo i něčím jiným, ale tam na té chodbě jsem něco pochopila: že kromě andělů, které nevidíme, jsou tu i ti, které vidíme každý den  a kterým svěřujeme naše děti, aby jim vštěpovali hodnoty, které my sami někdy opomíjíme.

            A tak když prší místo sněhu, když se na mne někdo mračí v obchodě, kde kupuji brambory na štědrovečerní salát, nebo když nestíhám posílat vánoční přání, myslím na zvuk harmoniky a dětský zpěv volající anděly. A na moje díky. ONI to totiž určitě uslyší.

 

Eva Riley, maminka Lukáška, 1.A