ZŠ Pardubice - Studánka - Výlet 7.B a 7.C do Horního Jelení

Slovem žákyně 7.C Diany Wiesnerové

Dne 22. 5. 2013 jsme přijeli do zařízení Radost u Horního Jelení. Někteří, když uviděli své pokoje, natož pak sociální zařízení, sice trochu ohrnovali nosíky na ten „luxus", ale já jsem byla naštěstí připravena, neboť jsem tu byla už několikrát na letním táboře. Bylo kůlem půl desáté a v deset jsme už všichni byli ubytováni. Poté jsme měli čas na vybalení. To trvalo pouhou chvíli, protože zanedlouho už jsme hráli přehazovanou. Byla to veliká zábava. Po polední pauze jsme se vydali pěšky na malý výlet do Horního Jelení, kde jsme měli rozchod. Skoro všichni si tam koupili nějakou sladkou dobrotu. Když jsme se na Radost vrátili, hráli jsme různé sportovní hry. Po večeři jsme si mohli dělat, co jsme chtěli. Ukládání do postelí bylo sice v deset, ale v našem pokoji jsme usnuly po půl dvanácté. Čtvrtek byl turistický den - měli jsme naplánovanou návštěvu muzea dr. Emila Holuba v Holicích a poté pěší návrat na Horní Jelení, což je cca 9 km, z toho polovina do kopce. Tedy po obědě jsme se vydali na Horní Jelení na autobus a ten nás zavezl do Holic. Prohlídku jsme měli objednanou na třetí hodinu, a jelikož nám zbylo před prohlídkou v Holicích hodně času, dostali jsme 20-ti minutový rozchod. Muzeum Emila Holuba bylo zrenovováno, dokonce tam byla i napodobenina Viktoriiných vodopádů, sice jen z páry, ale i tak byla famózní, dále postel, na které zesnul sám E. Holub, a třeba oblíbený papoušek paní Holubové, který byl vycpaný. Pak to přišlo. Tůra , při které skoro všichni vyžadovali pauzu. Když jsme konečně vyšli z dlouhých Holic, museli jsme vyšlapat vysoký kopec, a konečně jsme spatřili Veliny. To už se pohodlně šlo z kopce. Tam ale čekalo veliké překvapení! Většina z dětí o něm nevěděla, ale my s Míšou tušily! Totiž - na papoušky pana učitele Kaplana. Já papoušky miluji, takže to je pro mě vždy silný zážitek. Nakonec tedy na toto " překvapení " došlo, a snad ještě předčilo všechna očekávání! Pan učitel nás pozval k němu na dvůr a měli jsme možnost shlédnout tuším papoušky Senegalské a zebřičky. Byla to nádhera! Zakotvili jsme tam a vůbec se nám odtamtud nechtělo! Ale bohužel -  nastal čas k odchodu, a tak jsme po této příjemné pauze zase "odkotvili". Na Radost jsme šli krásnou lesní cestou, která vedla podle očekávání lesem. Byla krásně čistá a vedla panenskou přírodou až do cíle. Po večeři jsme si udělali táborák. Sice nás tam bylo asi jenom deset, ale o to větší tam panovala příjemná "rodinná atmoška". Paní učitelka byla moc hodná a dala nám celý balík marshmellow. Mohli jsme vyzkoušet, jak chutnají opečené. Báječně! Sice to bylo trochu nezvyklé (místo buřtu si na klacek napíchnout bonbón), ale chutnalo to opravdu skvěle! V pátek jsme odjeli kolem jedné a tak jsme měli takový pohodový den.
Počasí nám opravdu celkem vyšlo, hlavně že skoro vůbec nepršelo.
Byl to vskutku báječný výlet, který mi zůstane nadosmrti v paměti. Určitě by všechny děti byly rády, kdyby se něco podobného zopakovalo zase za rok!