Muzeum čokolády, Praha, Celetná ulice, 19. prosince, 7.C, půlka.
Strčíme dovnitř nos.
Ta vůně nás nutí vejít dál.
Klepeme na obrovské čokoládové vejce.
Čteme vyrytá slova: ochutnávka – za rohem.
Nekonečně lahodná.
Probouzející závislost.
Zpočátku panika.
Každý jde znova a znova.
… a ještě jednou znova.
Plné ruce, plné tváře.
Bílá, mléčná, hořké nejvíc.
Zazní hudba cukrářova hlasu.
Zve nás na pralinku?
Máme plná břicha!
Jsme zticha.
Sotva dýchat zvládáme.
Děkujeme, přijímáme.
Se zástěrou pospícháme ke stolu.
Ve dvou řadách pospolu.
Malujeme panáčka – čokoládou.
Posloucháme, co nám říká.
Rozplývá se na jazyku.
Chceme slyšet víc.
Pak už radši nic.
Umyjem si řádně pusy.